Insolvence nebo platební neschopnost jsou výrazy v dnešním světě podnikání zcela běžné. V tomto článku se blíže podíváme na to, co je to insolvence a jakým způsobem se do ní společnosti dostanou.
Insolvence je neschopnost dlužníka splácet své dluhy a tak dostát svým závazkům. Dlužník je v insolvenci, i přesto že má snahu svůj dluh věřiteli splácet. Dlužník se do platební neschopnosti může dostat např. vyhlášením konkurzu nad firmou, vyrovnáním dlužníka s věřitelem a dalšími způsoby, které si později rozebereme.
Tzv. druhotná platební neschopnost je stav, ve kterém se nachází dlužník neschopný hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek od odběratelů. Stav druhotné platební neschopnosti se postupně přenáší na další subjekty. Tím ohrožuje podnikatelské prostředí jako celek.
Vyhledávání subjektů v insolvenčních řízeních je možné na stránkách portálu státní správy.
Kdy je dlužník v platební neschopnosti?
O platební neschopnost se jedná v situaci, kdy má dlužník nejméně dva věřitele, má peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti a není schopný tyto závazky plnit. Zákonná definice platební neschopnosti dopadá na všechny kategorie dlužníků, tedy fyzické osoby, podnikatele i nepodnikatele a právnické osoby.
Insolvenční řízení
Jedná se o soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. V první fázi insolvenčního řízení rozhodne soud, zda jsou splněny podmínky pro řešení majetkových problémů dlužníka. Rozhodne tedy o úpadku. V následující fázi rozhodne opět soud o způsobu řešení úpadku.
Zásady insolvenčního řízení
- Řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. Musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.
- Rovné možnosti v insolvenčním řízení mají věřitelé, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení.
- Nelze omezit práva nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení, nestanoví-li zákon jinak.
- Věřitelé jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, pokud to ovšem nedovoluje zákon.
Moratorium
Smyslem institutu moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost, aby se s věřiteli vyrovnal ještě před zahájením insolvenčního řízení. Po dobu trvání moratoria nelze totiž vydat rozhodnutí o úpadku. Návrh na vyhlášení moratoria může podat dlužník do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu nebo do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu insolvenčním soudem, jde-li o návrh věřitele.
Dlužník může u soudu podat návrh na moratorium i před zahájením insolvenčního řízení. Právo na podání návrhu na moratorium nemá právnická osoba v likvidaci.
Tak s tímto mám své zkušenosti. Bohužel. Je to asi dva roky, co jsem měla vlastní s.r.o. Bohužel firma se dostala do insolvence a už z toho nešlo ven. Nakonec mi tedy nezbylo nic jiného, než likvidace s.r.o. Myslím si ale, že to bylo to nejlepší, co jsem v té době mohla udělat a vlastně jsem ráda, že to takto skončilo.
OdpovědětVymazatTohle je fajn sledovat hlavně v případě stavebních firem a gastro dodavatelů. Tam mi přijde, že ta fluktuace a praní peněz je na tak běžné denním pořádku, že to vlastně nikoho nepřekvapuje. Kdysi jsem řešil pronájem stavebních strojů a fakt mě překvapilo třeba to, že jeden týden si domluvíte zakázku se stavební firmou a druhý týden zjistíte, že ta firma zkrachovala.
OdpovědětVymazatDoufám, že toto mě jen tak nepotká. Taky podnikám a do začátku jsem si byla nucena půjčit celkem velký obnos peněz. Sáhla jsem po P2P půjčce, protože to pro mě byla nejlepší možnost. Naštěstí ji už mám splacenou. P2P půjčky jsou ale jinak super. Pokud máte nějaké peníze nazbyt, tak nemusí být špatné ani P2P půjčky investice.
OdpovědětVymazat