OSVČ: Kdo to je a jaké jsou její povinnosti?

Pod zkratkou OSVČ chápeme obecně osobu samostatně výdělečně činnou, někoho, kdo podniká. Ale jaké má tato osoba povinnosti ze zákona a jak může vůbec podnikat, na to se společně podíváme v následujících řádcích.

Pro úřady, zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení je OSVČ člověk, který má vlastní příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Podnikatel je jinými slovy ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, činí tak soustavně a za účelem dosažení zisku.

Samostatnou činností se rozumí činnost občana, kterému je alespoň 18 let (pokud soud nepovolí nižší věk), za účelem samostatného a nezávislého výdělku na své jméno a svůj účet.

Povinnosti vůči správě ČSSZ

Pokud s podnikáním začínáte, často si ani nedokážete plně uvědomit, do čeho vstupujete. Že vás čekají nějaké povinnosti, které když nedodržíte, budete patřičnými úřady sankcionováni. A že vás potom ve finále může potkat bankrot a případné oddlužení OSVČ (pokud pomineme možnost půjčky, kde hrozí další zadlužení). Jak tedy plnit všechny podmínky vůči správě sociálního zabezpečení a jak tím předejít zbytečným trestním postihům?

1. Přihlášení na ČSSZ

Vůbec prvním krokem je přihlášení se na správě sociálního zabezpečení. Tuto povinnost musíte jako začínající podnikatel splnit nejpozději 8. dne následujícího měsíce po měsíci, kdy byla činnost zahájena. Stejně tak musíte povinně hlásit změnu trvalého bydliště.

• Pokud jako OSVČ nesplníte přihlašovací povinnost, může vás čekat sankce až 10 000 Kč.

2. Doložení charakteru samostatně výdělečné činnosti

Osoby zúčastněné na důchodovém pojištění jsou povinny platit pojistné. Částka, kterou platíte, se pak odvíjí od výše příjmů z podnikatelské činnosti a závisí také na charakteru vykonávané činnosti. A zde se dostáváme k tomu, jestli OSVČ vykonává hlavní nebo vedlejší činnost. Od roku 2009 je vedlejší samostatná výdělečná činnost nově vymezena. Považuje se za ni podnikání, pokud:

• souběžně s podnikáním vykonává podnikatel zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění,
• má podnikatel nárok na starobní důchod nebo nárok na výplatu invalidního důchodu,
• si podnikatel nárokuje současně rodičovský příspěvek,
• pečuje podnikatel o osobu mladší 10 let závislou na péči druhého, nebo pokud pečuje o osobu blízkou,
• si nárokuje peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské dávky v souvislosti s porodem a těhotenstvím,
• je podnikatel současně nezaopatřeným dítětem.

Důvody pro výkon vedlejší činnosti musíte doložit do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy jste podali Přehled o příjmech a výdajích.

• Pokud se tak nestane, vaše vedlejší činnost se bude považovat za hlavní. Pocítíte to nejvíce při placení záloh na pojistné.

3. Výpočty pojistného a hrazení záloh

Pojistné na důchodové pojištění se platí z vyměřovacího základu. Od roku 2009 je to 29,2 % z vyměřovacího základu. Oproti předchozímu období to je o čtyři desetiny méně. Vyměřovací základ si OSVČ určí sám. Nesmí to být však méně než 50 % příjmů po odpočtu výdajů. Minimální měsíční záloha na pojistné u hlavní činnosti je od 1. ledna 2015 1 797 Kč. Povinné je pouze důchodové pojištění, nemocenské je pro OSVČ dobrovolné.

• Pokud nedojde k zaplacení pojistného ve stanovené lhůtě, budete povinni platit penále. Sankce se počítají za každý kalendářní den po dobu trvání dluhu a činí 0,05 %.

4. Podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ

Pro podnikatele existuje povinnost vyúčtovat zálohy na pojistné a vypočítat nové zálohy. Evidence se posílá jako klasický tiskopis nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky. Doba archivace daňových dokladů při vedení účetnictví je pokaždé jiná, určuje ji několik zákonných předpisů, které se mohou překrývat.

• V opačném případě může příslušná správa sociálního zabezpečení uložit pokutu ve výši až 20 000 Kč. Při opětovném nesplnění až 100 000 Kč.

5. Oznamovací povinnost

Ke všem zmíněným případům existuje pro podnikatele ještě jedna povinnost, oznamovací, a to opět do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se oznamovaná povinnost udála. Týká se následujících skutečností.

• Den ukončení nebo přerušení výdělečné činnosti.
• Den jejího opětovného zahájení.
• Den zániku oprávnění k samostatné výdělečné činnosti.
• Změna skutečností, pro které je podnikání považováno za vedlejší činnost.

Jak může OSVČ podnikat?

Podnikatelé většinou spadají pod živnostenský zákon. Živnosti se dělí do skupin koncesovaných a ohlašovacích, kam dále spadají živnosti volné, vázané a řemeslné. Přihlašují se na živnostenském úřadě, pokud žadatel splňuje podmínku plné svéprávnosti a bezúhonnosti.